| Mariánské sousoší |
 |
Socha Panny Marie pochází z roku 1786. Sochy
čtyř světců jsou dodatečně zhotoveny.
 celý článek |
| Hřbitovní kostel blahoslavené Panny Marie Sedmibolestné |
|
Postaven v roce 1786 na místě, kde dříve
bývala kaplička P. Marie, která pocházela z roku 1682. Proto
dodnes všechny názvy k ní se vztahující toto slovo obsahují.
V období let, kdy v Čechách zuřil mor a hřbitov u hlavního
kostela nestačil, byli lidé pochováni právě u této kaple. V
době napoleonských válek kostel P. Marie Sedmibolestné úplně
zpustl a sloužil dokonce jako magazin pro oves a mouku.
Teprve roku 1815 byl kostel zejména zásluhou manželů
Harrerových znovu upraven a oplocen. V roce 1878 byl hřbitov
dále rozšířen a zhotoven...
celý článek |
| Tvrz zvaná "Hrad" |
 |
V roce 1463 dal císař Zikmund Týnec nad Labem
Vaňkovi z Miletínka. Soudí se, že právě on postavil, neboli
vyzdvihl v Týnci nad Labem tvrz, proto bývá později v
listinách nazýván Vaněk Vyzdvihovač. O této tvrzi hovoří
Franz Alexander Heber ve svých "Böhmens Burgen Vestern und
Bergschlosser" (Prag 1848 6díl str. 253-254). Tvrz popisuje
i Augustin Sedláček ve svých "Hradech, zámcích a tvrzích
království českého".
celý článek |
| Radnice |
 |
Základní kámen k této budově byl položen
22.dubna 1782. Postavena byla na pozemku patřícímu k čp. 74
(lékárně), jehož majitelem byl pan Marek. 17.března téhož
roku uzavřel magistrát JMC. královského komorního městečka
Tejnice nad Labem smlouvu se stavitelem a primátorem
heřmanoměsteckým panem Františkem Jedličkou o provedení
zednických prací při výstavbě radnice a smlouvu podobnou o
dodávce prací tesařských s tesařským mistrem Martinem
Vavřinou z Řečan. Základní kámen k radnici položil primátor
Jakub Housa. Peníze pro stavbu potřeb...
celý článek |
| Lokalita Kolo |
|
Lokalita Kolo se nalézá asi jeden kilometr
východně od Týnce nad Labem. Sondy tu prokázaly nálezy
mladolaténského a halštadského období. V této lokalitě
provedl sondáž v roce 1936 již Dvořák. Po II. světové válce
se k bádání vrátili zejména východočeští autoři Filip
(1948). Rybová (1967 - 68), Jansová (1965 a 1978) a v
dalších letech pražští a kolínští historici Hrala (1974) a
Sedláček (1978). Bádání je popsáno v Praehistorica VII.
Universita Karlova Praha 1981 str. 173 - 178. Keramické
nálezy neposkytují zatím ucelený obraz. Byly ...
celý článek |
